Neznámá písnička, jak píše Křemílek — Karel ji hrál na soutěži písničkářů o Starou belu dne 10. srpna 1989.
C C2 C C2 C G Poslední hvězda zvolna mizí F G C C2 a dřív než obzor zrůžoví C G budem si zase zcela cizí F G C C2 zbudou jen sliby bláhový C C2 C G Dávno jsem vyrost z dětských plínek F G C C2 dopisy krásně vylhané C G naložím večer do kamínek F G C C2 stejně tě jinej dostane F G C C2 Do ticha zvoní zvony v chrámech F G C C2 a šustí křídla holubí F G C C2 jsme kýče v pozlacených rámech F G C C2 jimiž se nikdo nechlubí Zatím tu ležíš tiše spící na tváři lehký úsměv máš za svitu zmírajících svící končí se křehký příběh náš Až budu jednou brouzdat lesem až budu u kolejí stát pochopím možná pozdě že jsem ti neměl nikdy sbohem dát Do ticha zvoní zvony v chrámech a šustí křídla holubí jsme kýče v pozlacených rámech jimiž se nikdo nechlubí Poslední hvězda zvolna mizí a dřív než obzor zrůžoví budem si zase zcela cizí zbydou jen sliby bláhový F G C C2 zbydou jen sliby bláhový F G C C2 zbydou jen sliby bláhový F G Ami F G C
Vytištěno z http://plihal.wz.cz | oficiální stránky pana Plíhala najdete na http://karelplihal.cz