Karel Plíhal – Neplakala, to by lhala (Příběh ad vocem: Morálka)

Skok na menu

Text: Fráňa Šrámek Píseň hraje i skupina Hm

   D                Asus4        D        G       
1. Neplakala, to by lhala, jenom trochu zavzlykala,
    A      D      Emi  Hmi(7)    E7         A(7)
   a já smál se, a já smál se, ty má malá, ty má malá.
    
2. Trochu se jí chvěla víčka, malá bílá katolička,
   a já cudně koukal na ni dle šestého přikázání.

3. Řek' sem jí, že budu knězem, za tím bezem, pod tím bezem, 
   až já jednou budu knězem, tak se spolu takhle slezem.

4. Tomu jsme se smáli oba, byla vlahá letní doba,
   všude kolem zlí psi vyli, že jsme se jim nelíbili.

5. Že tak mladí jdeme krajem, že tak mladí už si hrajem
   na tak velmi vážné věci, to psi musí zlobit přeci.

               A7     D
6. = 1. + ... ty má malá.

Vytištěno z http://plihal.wz.cz | oficiální stránky pana Plíhala najdete na http://karelplihal.cz

Tato písnička:

Tento web je neoficiální.
Oficiální stránky Karla Plíhala najdete na karelplihal.cz.

 

škola kytary online - NaNastroj.cz | Akordy na kytaru | © texty Karel Plíhal, web Jakub Kletečka | aktualizováno 23.9.2018